Role oběti? To nechceš!

K životu a potažmo svým vztahům můžeš přistupovat buď z pozice oběti (chudinky), nebo tvůrce, tedy sebevědomé a rovnocenné ženy. Taková oběť si většinou svůj přístup nechce přiznat nebo si ho ani neuvědomuje.

JAK POZNAT ROLI OBĚTI:

• obviňuje samu sebe nebo ostatní,

• dává víc, než dostává (snaží se zavděčit, ale protože ocenění nepřichází, potvrdí si, jaký je chudák),

• není vděčná za prožité zkušenosti,

• nepracuje na svém rozvoji,

• má negativní pohled na život,

• podceňuje sebe nebo okolí,

• bojí se změn,

• má očekávání, jak se druzí mají chovat,

• pokud se druzí nechovají podle jejích představ, tak je silně nespokojená,

• druzí jsou zodpovědní za to, jak se cítí,

• bývá podezřívavá,

• nehledá řešení,

• vymlouvá se, hledá, proč to nejde.

Pozice oběti je stav, kdy se člověk nechává přespříliš ovlivňovat okolnostmi. Ať jsou to osoby v okolí, partner, příbuzní, ale i vnější vlivy. Špatné počasí, zpožděný vlak nebo nedostatečné pracovní ohodnocení a samozřejmě – nemožní chlapi! Oběť na vše reaguje nespokojeností, má pocit, že jsou proti ní ostatní spiknutí. Je to pocit bezmoci, kdy například v případě partnerského vztahu má pocit, že nemůže ovlivnit v podstatě nic. Nebo se o to minimálně nesnaží. Kdyby se partner změnil, začal se chovat “pořádně”, přestal dělat to a tamto, pak by konečně mohla být šťastná! Tímto stylem se tak ale sama pasuje do role chudinky, která má hrozného partnera. Ovšem v jejích očích s tím nemůže nic dělat! Je plná očekávání, jak by se měli druzí chovat, vyčítá a lituje se…

Pokud jsi obětí, tak často cítíš marnost, zlost, ubíjíš se vlastní nespokojeností. Jsi pasivní a věci aktivně neměníš. Stěžovat si, to by ti šlo, ale aktivně něco změnit? Ať se změní ostatní! Život nemáš takový, jaký by sis přála mít. A kdo za to může? Zase ti druzí. Alespoň v tvé hlavě. Pozice oběti totiž není skutečná oběť, je to výběr!