Často si myslíme, jak jsme jako lidé racionální, ale není tomu vždy tak. Myšlení lidí a následně jejich chování bývá kolikrát iracionální a založené hlavně na emocích. Vztahy sice o emocích jsou, ale pokud naše emoce vycházejí právě z těchto nerozumných myšlenek, ovlivňuje to pak negativně naše prožívání a potažmo i naše vztahy.
Pojďme se podívat na nejčastější iracionální představy, očekávání a myšlenky, které pozoruji u svých klientek a klientů.
Vztah je od toho, aby mě dělal šťastnou, až se vztahem přijde naplnění.
Láska překoná všechny problémy.
Chovám se tak, jak si myslím, že partner chce, abych se chovala.
Nesmím udělat ani malou chybu, jinak mě může opustit.
Říct svoje potřeby znamená konflikt a nepříjemno.
Musím být nejlepší, protože pokud nebudu, tak zjistí, že nejsem dost dobrá a opustí mě.
To, že se ve vztahu necítím dobře, nemohu nijak ovlivnit, dokud se on nezačne chovat jinak.
Když se pohádáme, může to znamenat konec. Raději tedy dělám vše proto, aby k hádce nedošlo.
Za každou cenu musím říct svůj názor a stát si za svým, jinak to znamená ponížení.
Moje hodnota se odvíjí podle toho, jak vypadám nebo zda mám vztah.
Pravá láska je jenom jedna.
S partnerem si musíme všechno říkat a všechno o sobě vědět.
Jestli mi nedopadne tenhle vztah, tak zůstanu navždycky sama.
Pokud mě miluje, tak vycítí, co chci a udělá to.
Vztah musím kontrolovat, jinak o něj přijdu.
Když se mnou nechce vztah, znamená to, že jsem špatná.
Ze všech těchto představ si uveďme jeden konkrétní příklad dopadů myšlenky “Musím být nejlepší, protože pokud nebudu, tak partner zjistí, že nejsem dost dobrá a opustí mě.” Žena, která se řídí touto myšlenkou, se bude snažit ze všech sil, aby byla tou nejskvělejší – ve všem nebo v tom, čemu ona přikládá důraz. Třeba je pro ni důležité mít doma stále naklizeno, protože to pro ni představuje obraz nejen dokonalé domácnosti, ale i vztahu a rodiny. Co by si pomyslela návštěva nebo partner, kdyby vše nebylo na 100 %!
Setkala jsem se s případem, kdy partner chtěl doma pomoct a tak uklidil kuchyň dřív, než to stihla žena (byla zrovna zaměstnaná jinou činností). Co na to ona se svým přesvědčením “musím být nejlepší, jinak mě opustí”? Naštvala se! Když jsem zjišťovala proč, co ji naštvalo, tak se mi dostalo odpovědi: “On mi tím dal najevo, že nejsem dost dobrá partnerka, že nezvládám domácnost a že by to zvládnul i beze mě. Bojím se, že zjistí, že nejsem dost dobrá a opustí mě.”
A tak místo ocenění, dostal partner studenou sprchu. Protože samozřejmě nevěděl o myšlenkách, které její reakci způsobily, tak se naštval a hlavou mu proudilo, že jí se člověk nezavděčí a že ať udělá cokoliv, nic se jí nelíbí. Doma bylo dusno a on si řekl, že už pomáhat přestane.
Jenže ženy, které mají tendence k “perfektní” domácnosti, ne vždy mají na programu jen to. Chodí do práce, snaží se být perfektní i v dalších směrech, starají se o děti a pak bývají logicky přetížené. To jim působí frustraci a rozladění, kterou opět ventilují směrem k jejich muži. Ten je v pasti, protože když pomáhá, je to problém, když nepomáhá, je to také problém. Co tedy s tím? Zbav se svých iracionálních myšlenek!
Iracionálním myšlením se zabýval psycholog Albert Ellis, jehož racionálně-emotivně-behaviorální terapie vycházela z předpokladů, že:
Člověk sám je odpovědný za své emoce a chování.
Jeho škodlivé emoce a chování jsou výsledkem jeho iracionálního myšlení.
Může si vypracovat realističtější způsoby nazírání na věci a nácvikem si je osvojit.
Osvojením realističtějších pohledů na věci v životě získá lepší vztah k sobě a více uspokojení v životě.
Iracionalita k lásce svým způsobem patří. Pokud nám ale působí potíže, je vhodné se jí zabývat a snažit se daná přesvědčení měnit tak, aby nám více sloužily.
Objevila jsi nějaké myšlenky i u sebe? A jak se jim daří ve střetu s realitou a racionalitou?