Jak změnit muže?

Na konzultaci ke mně občas přicházejí ženy s dotazem, jak změnit muže. A protože přání změnit vlastnosti partnera je poměrně typická ženská aspirace, podíváme se na to v dnešním článku.

Co vše je na chlapech potřeba změnit jsou ženy schopny rozebírat hodiny a stejné hodiny a popsané stránky by mi zabralo je všechny vypsat. Každá z vás takový pomyslný seznam v hlavě stejně má, takže si vystačíme s pár typickými příklady. “Ten můj vždycky zapomene něco koupit. A když už nezapomene, tak to koupí blbě (jiný jogurt, špatné housky a tak dále). Nechává po domě poházené prádlo. Drobí a nedá po sobě nádobí ani do myčky. Chodí pozdě z práce a nenahlásí předem, že se zdrží. Má blbé vtipy. Nevhodně žvýká. Zapomíná na důležité dny jako svátky a výročí.”

Podobným výčtem “nemožností” se ženám denně drásají nervy. Na partnera jsou pak protivné, štěkavé, komandují a poučují. Mají za to, že se jim uleví jedině tehdy, až ten jejich přestane s tím, co by neměl dělat a začne dělat to, co by měl. Každá z nás má samozřejmě svoje potřeby a přání. Ty jsou potřeba muži podat tak, aby jim chtěl vyhovět. Chlapi jsou ale z jiného těsta a pokud s nimi hovoříš “slepičí řečí”, pravděpodobně se nesetkáš s úspěchem. Je tedy žádoucí umět, jak s mužem komunikovat tak, aby tato přání plnil rád. Pochopení druhého, správná motivace, vhodnost slov i načasování, vede k ochotě partnera přáním a změnám vyjít vstříc. Přestože s tímto přístupem dosáhnete nadstandartních výsledků, má i pozitivní motivace svoje limity a nelze to přehánět. Je to váš partner a ne automat na splněná přání. Respektovat, že určité věci nebude chtít udělat, také patří k “lasičení” a spokojenému životu ve dvou.

Pokud si totiž klademe stále další a další cíle, jejichž výsledkem má být změna druhého, spokojenost stejně nepřichází. A to ani po odstranění nežádoucích projevů partnera. Například si žena stěžuje, že je její manžel příliš v práci a netráví s ní tolik času, kolik by si představovala. Muž si najde časově méně náročnou práci, je s ženskou více doma, ale ta je opět nespokojená, protože zase nenosí tolik peněz, kolik by si představovala. A tak neustále dokola, tudíž spokojenosti nikdy nedosáhne. Ani ona, ani její muž, který to bude muset poslouchat.

Nespokojenosti, kterými ve vztahu trpíme, také dost často vycházejí z nás samotných. Z nesmyslných představ o dokonalosti, rodinných vzorců, nedostatečného sebevědomí nebo citových břemen z minulých vztahů. Nálada žen se často v přímé úměře odvíjí od chování jejich partnera. V případě, že je tvoje nálada neustále závislá na partnerovi, pak má nad tebou ohromnou moc. On tím pádem rozhoduje o tom, jak se budeš cítit. Je to ale to, co opravdu chceš?

Asi tuším správně, že odpověď je - ne. Jaká je tedy cesta od emočně závislé ženy k sebevědomé partnerce, kterou jen tak něco nerozhází? Dost často pomůže dojít k uvědomění, že potřeba druhého změnit, je v podstatě náš problém. My se jím trápíme a snažíme se docílit v mnoha případech nemožného. Navíc pokud chceme něco změnit, vždy musíme začít nejprve u sebe. Druhý na nás reaguje. Pokud tedy umíš změnit svůj přístup – hlavně pokud nefunguje, pak se spíš změní i přístup tvého partnera.

Opravdového štěstí a spokojenosti však dosáhneme jedině tehdy, když přijmeme druhého takového, jaký je, i s těmi věcmi, které nás otravují. Přestaneme na partnera nahlížet jako na nedostatečného a budeme ho respektovat se vším všudy. Takové to - ber, nebo nechej být. Až takhle jednoduché to je. Tento přístup přináší ohromnou úlevu, a to hlavně nám samotným. Nezabýváme se malými věcmi a prkotinami. Jdou mimo nás, ani se nad nimi nepozastavíme. Všímáme si toho, co je opravdu důležité. Toho hezkého, co pro nás partner dělá a jaký je.

Tak jak to je?