Říká se, že zažíváme krizi mužství. Z chlapů se prý stávají metrosexuálové s přecitlivělým chováním a neschopností se postarat o rodinu. Kde se taková krize vzala? A proč se z nich, zejména z nové generace, stávají takové bačkory?
1. Multimediální životní styl
Počítačové hry, playstationy a další technologické vychytávky upoutávají pozornost mladých mužů natolik, že zapomínají na ženské i sport. Prokazatelně jim ubývá testosteron, což právě souvisí s jejich životním stylem. Přemíra fastfoodového jídla, vysoké dávky cukru a k tomu sezení na zadku u počítače těžko otrká chlapce do role muže. Ruku v ruce jde snížený sexuální apetit, což je pro ženy mnohdy frustrující. Dřív nadávaly, že je muži sexuálně vykořisťují, dnes pomalu musí žebrat a odpojovat wifi, aby se na ně dostalo.
2. Rozvod je normálka a stát se postará
Nebyla bych to já, abych se opět nepodívala i do vlastních řad. Pro ženy je dneska velmi jednoduché se rozvést. Něco se jim znelíbí a hned pálí mosty. Jsou soběstačné a k tomu dostanou alimenty a navíc příspěvky od státu. Relativní pohoda, proč se tedy snažit pracovat na manželství, které slibovaly na život a na smrt, když se postará stát? Často pak zůstanou jako matky samoživitelky a bohužel se děje i to, že děti nechtějí “půjčovat” a berou tak malým chlapcům mužský element, viz další bod.
3. Chybí mužský vzor
Není výjimkou, že jsou otcové od svých dětí odehnáni nebo se s nimi vidí jednou za čtrnáct dní. Pokud je otec ještě k tomu lynčován, jaký je to parchant (ať je k tomu reálný důvod či ne), pak ho dítě za vzor spíš nebere. A kdo jsou další vzory, ke kterým by dnešní dospívající generace a mladí muži mohli vzhlížet? S úpadem tradičních hodnot a gentlemanství se takový vzor hledá bezpochyby hůře…
4. Výchova a ženský kolektiv
V “mama hotelech” je pro chlapce všechno jak na stříbrném podnose, o nic se nemusí snažit a dost často neumí ani základní chlapské práce jako třeba přidělat poličku. Nemají se to od koho naučit a nejsou k tomu ani vedeni. Svůj čas s rodinnou dost často tráví převážně v ženském kolektivu, takže nasávají právě ženské vzorce chování a emocí. Dokonce je vědecky podpořeno, že pokud muž tráví hodně času v ženském kolektivu, snižuje se mu hladina testosteronu. Chlapci nejsou vedeni ke sportům, kde by mohli zakusit rivalitu, otrkat se, soutěžit, něco dokázat. Držením se maminčiny sukně až do dospělosti za sebe těžko převezmou zodpovědnost, jaká bývala normálem.
5. Ženy se cpou do mužské role
Rovnocennost pohlaví nemáme zase tak dlouho, abychom uměli moudře využívat všech jeho výhod. Ženy mnohdy cítí křivdu za utiskování patriarchální společností z minulosti a mají pocit, že teď to musí těm chlapům natřít. Že to k jejich spokojenosti nevede, jste už mohli zaznamenat v článku “Nejsi žena jen podle občanky?” Každopádně tím, že přebírají mužskou roli, chlapům berou tu jejich a ti se tím pádem dostávají na opačný břeh. Mužsko-ženský princip je v rovnováze, pokud je každý na té svojí straně. Jakmile se žena překlopí na mužskou, muž naopak může sklouzávat k ženské. V podstatě to vyvažuje. Muž ovlivněn feminismem, lenivec nebo právě ten, který je zvyklý, že doma šéfuje ženská, se stáhne a nechá jeho roli na nás. A my jsme pak nespokojené, že chlapi už nejsou chlapi. Už jsem to říkala několikrát, ale v páru je místo jen pro jednoho muže a když toto místo obsadí žena, pro muže zůstane zase to její (pokud nezdrhne).
6. Život jako v bavlnce
Nejen že dřív muži museli fungovat už od dětství při různých pracích, dost často museli začít pomáhat s živením rodiny už v brzkém věku. Standardem byla také vojna, kde se z chlapců stávali chlapi. Války a boje byly také součástí naší ještě celkem nedávné historie. Dnes pro přežití nemusíme vynakládat žádné větší úsilí a o své místo na slunci se nemusíme prát. Generace sněhových vloček je toho jasným důkazem. Křehká generace, která se psychicky hroutí z prkotin, nad kterými by se naše babičky ani nepozastavily. A v tom hledejte chlapa…
Když se na to podíváme blíže, nejde spíš o krizi ženství? Nebo celého lidství? S dnešní hyperkorektností se v určitých státech už ženy cítí obtěžovány i tím, že jim muž otevře dveře nebo zaplatí večeři. Chlapům tolik utáhly kohoutky, že se už do nějaké mužnosti ani nehrnou. K nám do české kotliny se to tento trend naštěstí ještě v takové míře nedostal a máme čas s tím něco dělat. Jestli si na něco opravdu dávat pozor, tak ne na muže nebo ženy samotné, ale současný extrémní feminismus a hyperkorektnost.
Tak jak to je?
Comments