Že je komunikace základem úspěšného vztahu, už víme. Ale asi jsi na vlastní kůži zjistila, že přestože s partnerem komunikujete, pozitivní výsledky to stejně nepřináší. Vaše promluvy se spíš stáčejí do hádek, nepochopení a často i odtáhnutí se od druhého. Jak tedy ve vztahu komunikovat efektivně?
KOMUNIKACE NENÍ O POČTU SLOV
My ženy většinou máme tendenci vše dlouze komentovat. Situaci rozebíráme ze všech stran, zas a znova a partnera tím tak často zahltíme. Neví, na co se má z dlouhého sdělení zaměřit, a tak vlastně nechápe, co se po něm chce. Může tak být zpruzený a neochotný k další diskuzi. Proto pokud chceš vyřešit nějaký problém, neodbíhej od tématu a nezabředávej zbytečně do minulosti. Ideálně se vyjadřuj jasně, v kratších srozumitelných větách, aby sdělení správně dorazilo i k druhému přijímači.
ZAJÍMEJ SE O NÁZOR PARTNERA
Ve vztahu reálně vyvstává mnoho situací, na které máme jiný názor, a kde bychom si rády prosadily ten svůj. Jakmile k tomu přistoupíš jako k hotové věci a budeš prosazovat pouze to své, nebo ještě hůř, popírat a shazovat partnerův názor, daleko se nedostaneš. I kdyby nebyl rozhodnutý, tak se tlakem přirozeně přesune do opozice. Takže místo toho, abys přišla s “takhle to musí být”, změň svůj přístup a ptej se “Co si o tom myslíš? Jak bychom to mohli vymyslet? Co by se líbilo tobě?” A pak pokračuj stylem “To zní dobře a co říkáš na tuhle variantu? Tohle by se mi moc líbilo, co ty na to?” Nebude se cítit tlačený a dost pravděpodobně bude ochoten jít do tvého návrhu. A i když ho v první chvíli zamítne, nevystřel jak čertík z krabičky, ale dej tomu čas. Když budeš v klidu, je možné, že si to ještě rozmyslí. V každém případě buď otevřená i jeho názorům. Učit se přijímat vliv druhého a uznat druhému, že měl pravdu nebo že bude po jeho, není prohra, ale partnerská výhra.
POCHOP ROZDÍLY MEZI VÁMI
Každý máte jiný základ – výchovu, povahu, zkušenosti… Jenže standardně to ve vztazích funguje tak, že “podle sebe soudím tebe”, což přináší akorát rozčarování a další nepochopení. Snaž se oprostit od domněnek a různých výkladů a skutečně poslouchej, co se ti druhý snaží říct. Také je dobré mít na paměti rozdíly v komunikaci žen a mužů. Častým příkladem je, že očekáváš, že z narážek a signálů muž pochopí, o co ti jde. Ty bys to přece poznala hned! A když to nechápe, tak si to vyložíš tak, že tě dostatečně nevnímá nebo že mu na tom vůbec nezáleží. Jenže on není nastaven jako ty a tak často vůbec netuší, že nějaké signály vysíláš. Ne proto, že by tě nevnímal, ale protože jeho mozek prostě funguje jinak. Muži nemívají tolik empatie a je potřeba jim říct, o co jde a co po něm vlastně chceš. Nebo je časté, že když si žena stěžuje, a to může být v podstatě na cokoliv, muž si to vztahuje na sebe jako kritiku. Pokud po něm něco chceš, mluv přímo! Žena obvykle žádá stylem “Víš, já toho mám dneska moc, myslíš, že by ses stavil po práci v čistírně? Jezdím tam vždycky, ale dneska prostě nestíhám…” Mnoho slov a podprahové výčitky. Pro úspěšnou komunikaci s mužem žádej ve stylu “Zlato, vezmi prosím cestou odpadky. Budeš tak hodný a stavíš se cestou z práce v čistírně?” Můžeš dodat “pomohlo by mi to, potěšilo by mě to” a podobně. Pokud se neptá na důvody, tak se zbytečně neobhajuj a nevysvětluj a hlavně – nevyčítej!
ZAMĚŘ SE NA LASKAVÝ PŘÍSTUP
Pokud se ti něco nelíbí, mluv o tom, jak by se ti to líbilo a o svých pocitech. Jakmile na něj nastoupíš s tím, co všechno dělá špatně a půjdeš mu po krku, efektivní partnerskou komunikaci tím nepodpoříš. Výrokem “Ty mě nikdy neposloucháš” docílíš akorát toho, že se partner bude cítit dotčený – někdy přece poslouchá! Zdrž se kritiky a mluv raději o sobě “přijde mi, že mě teď neposloucháš, promluvíme si jindy?” “Potřebuji, abys…” nebo “v téhle situaci bych byla ráda, kdyby…” Zaměř se na laskavý přístup, to znamená bez kritiky, odsuzování a vyčítání, ale naopak s oceněním, pochopením, uznáním a vstřícností.
UMĚJTE SE NESHODNOUT
Je zcela normální, že v páru vyvstanou témata, na která máte odlišné názory, a které se nezmění. Říct si “Tak se alespoň shodneme na tom, že se neshodneme?” udělá mnohem větší službu než neustálé vzájemné přesvědčování a zahánění partnera do kouta. Dej mu také možnost, aby změnil názor bez toho, aby ztratil tvář. Kolikrát nemusí jít už o danou věc, nýbrž nechuť vypadat jako blbec, který si neumí stát za svým. Nikdy nedopusť, aby tvoje ego dalo partnerovi sežrat, že jsi nějakou komunikační bitvu vyhrála. Je to zbytečné a ve finále proti tobě.
Důležité je vědět, co chci svojí komunikací dosáhnout a podle toho k tomu přistupovat. Souvisí to s cíli, které máme a “Základ pro lasičení v praxi”, o kterém jsem psala, je pro efektivní párovou komunikaci odrazovým můstkem.
Tak jak to je?
Comments